*KDYBY*

 

Žhavý sluneční kotouč zmizel za obzorem

 

a já jen těžko hledám cestu v temnotě.

 

Vynořuje se představa, že spolu plujeme nekonečným

prostorem,

 

ty ale necháváš mě o samotě.

 

Je krásné, dívat se na tebe, jak spíš,

 

jak se ve spánku usmíváš

 

a jsi tolik jiný než když bdíš,

 

když vím, že se na mě nedíváš.

 

Já jen marně zkouším nehledat ty chyby,

 

jenž mě od tebe oddalují,

 

v hlavě mi zní ta otázka. Co kdyby…?

 

však tvoje rty mě stále přitahují.

 

Kdyby…..kdybych tě nablízku neměla,

 

nedržela tvou dlaň v mé,

 

a již zpátky bych tě nechtěla…

 

……jediná odpověď by byla NE.

 

Pouze přemýšlela o tvém spánku,

 

jak je nevinný a čistý,

 

teď však na stole mám dopis - prázdnou stránku.

 

Bílý papír, beze slov, obsah co nikdy nebyl

jistý.